Jak velký vliv má střevní mikrobiom na naše trávení, psychiku, hormony, energii i schopnost hubnout? O tom jsme si povídali s Klára Kvapilová, která se více než 15 let věnuje hledání souvislostí mezi dlouhodobými zdravotními obtížemi a narušenou rovnováhou organismu. V rozhovoru vysvětluje, proč se střevům říká druhý mozek, jak poznat rozhozený mikrobiom, co všechno ho negativně ovlivňuje a jak lze tělo postupně vrátit zpět do kondice i ve chvíli, kdy běžná léčba nepřináší výsledky.

Nejnovější díl podcastu P-LAB CAST můžete poslouchat ZDARMA na platformách Spotify, YouTube nebo Podcasty.cz.

Jak se Klára Kvapilová po studiu stala vedoucí provozoven Světa zdraví, aby následně založila svůj projekt a stala se trenérkou imunity a střevní mikroflóry? „Na počátku spolupráce se Světem zdraví jsem potkala s jeho majitelem na školení a vznikla z toho spolupráce. Tím jsem vstoupila do výživy a začalo mě to ohromně bavit. Postupně jsme otvírali jednu poradnu za druhou, učila jsem se výživu a pronikala jsem do tématu,” odpovídá v podcastu P-LAB CAST.

„Před pěti lety to řekla jedna kamarádka, když jsme si povídaly o tom, jak by se moje pozice měla nazývat. Trenérka imunity je prý jasný název vypovídající o tom, co se ve střevě děje, protože tam bakterie skutečně trénují naši imunitu. A tak mi to už zůstalo,” dodává k tomu, co to vůbec znamená být trenérkou imunity a střevní mikroflóry.

Definici toho, co si představit pod pojmem narušený mikrobiom, představila Klára takto: „Zdravotní problémy. Je to nerovnováha mezi bakteriálními kmeny. V mikrobiomu máme jak ty prospěšné bakterie, tak i ty škodlivé. Měli bychom tam mít určitý poměr obou, ale samozřejmě je vždycky dobře, když máme dostatek těch prospěšných, protože vytvářejí další metabolity a pomáhají nám trávit potravu.”

Mikrobiom ovlivňuje mnoho faktorů a Klára Kvapilová je postupně uvádí: „Mikrobiom je ovlivněný jednak samozřejmě vstupem do života, z části genetikou i způsobem porodu, dále také kojením a tím, čím jsme se živili v prvních 3 letech života. A pak se přidává také životní styl, začne se tam promítat stres, sport a to, co jíme v dospělosti. Pokud sportujete a tlumíte stres, můžete mikrobiom pozitivně ovlivnit. Je také propojen s nejdelším nervem v těle, což je nervus vagus, bloudivý nerv, který ovlivňuje to, jak se cítíme. A pak samozřejmě s kůží, protože existuje osa mikrobiom – kůže.”

Mýty a běžné chyby ve vztahu ke stravě nám Klára Kvapilová shrnula: „Zatímco bílý jogurt s krátkým fermentačním procesem je obvykle dobře tolerován, dlouhodobě fermentované potraviny jako kombucha nebo kimchi mohou u narušeného mikrobiomu způsobit problémy (nadýmání) kvůli dráždění a také vyššímu obsahu histaminu.”

Vyřazování luštěnin také není ta správná cesta, doplňuje stravovací nešvary: „Lidé s problémy často preventivně vyřazují ze stravy luštěniny nebo vlákninu, čímž ochuzují mikrobiom o potřebnou výživu a problém tím dále zhoršují.” Naopak třeba může člověk chtít zabrouzdat ke sladkému. „Chutě na sladké mohou být ovlivněny bakteriemi ve střevě, které se živí cukrem a moc dobře ví, co potřebují. A jsou v komunikaci s mozkem, vyloženě vysílají signály: Dodej mi tam ten cukr. A náš mozek vydá zase signál nám, že je potřeba dát si tu tyčinku, protože mám hlad. A dostanete chuť na sladké. Potom, co jej doplníte, bakterie se zase namnoží. Krásně to tam funguje a jste jako v začarovaném kruhu,” doplňuje Klára Kvapilová.

Další faktor, který hraje zásadní roli při tréninku mikrobiomu, je histaminová intolerance, otázka spojená s naší imunitou. „Například typicky tuňák, čím čerstvější tuňák je, tím menší reakci na něj máte. Pokud ale není čerstvý, pak můžete mít velmi prudkou reakci. A to je všechno jenom o tom, že se ve střevech zvyšuje množství histaminu,” vysvětluje náš host.

Podle našeho hosta, trenérky imunity a mikroflóry, Kláry Kvapilové, s koncentrací a se zažíváním souvisí i psychika: „Pokud třeba chcete zhubnout a nedaří se, tak jsou tam bakterie, které samozřejmě ovlivňují, jak dobře se zkonzumovaná strava vstřebává, jak vysokou kalorickou hodnotu pro to tělo má v tu danou chvíli. Ale zároveň, pokud je v těle zánět, vždycky ho bude tělo řešit primárně, než aby řešilo hubnutí. Vy si můžete koupit sebedražší program, sebelepší software na hlídání kalorií a podobně, ale pokud je tělo v zánětu anebo má špatnou imunitu, prioritu pro něho bude vyřešit to, co je pro něj život ohrožující.“

Logická otázka je, zda to navíc celé přemýšlení nad mikrobiomem, imunitou, potažmo střevní mikroflórou dohromady funguje. „Ano, celé to funguje,“ potvrdila Klára. A sama si ověřila a přesvědčila se, že trénink mikrobiomu má své výsledky: „Já jsem na začátku měla největší problém s tím, abych uvěřila, že mikrobiom může mít tak zásadní vliv. Obávala jsem se, že i když upravíme stravu, bude to pořád to samé. Ale když mi začaly chodit od klientů zprávy typu, že opravdu líp spí, nemají mozkovou mlhu ani únavu, za to ale zaznamenali větší soustředění, v tu chvíli člověk postupně začal věřit tomu, že to má smysl.“  

K tomu přidává ještě porovnání množství vědomostí s potenciálem celé problematiky: „A to už se začaly rojit další a další informace z různých Meta studií, ukazují, že jsme pořád na začátku. Když řeknu, že víme 5 %, tak jsem to možná přepálila a někdo se mi bude smát. Je toho sice pořád ještě málo, ale i to nám stačí na to, abychom dokázali některé problémy vyřešit. To mě překvapilo nejvíc.“

Více informací se dozvíte v 45 minut dlouhém podcastu P-LAB CAST. Nejnovější díl můžete poslouchat ZDARMA na platformách Spotify, YouTube nebo Podcasty.cz.

‍

Autor: Lucie Kuchtová, Vojtěch Pres

‍