Hostem podcastu P-LAB CAST byla Matylda Malá, Head of Sports Nutrition Laboratory ve vědeckém a servisním pracovišti CASRI. Co znamená CASRI? S jakými sportovci dochází do kontaktu? Fandí jim? Co longevity, suplementy a další trendy přípravky hýbající světem výživy? V rozhovoru popisuje, jak v praxi funguje propojení výživy, dat a výkonu, proč nelze ke sportovcům přistupovat univerzálně a jakou roli dnes v oboru hrají technologie i lidský faktor.

‍

‍

Podcast s Matyldou Malou (CASRI) najdete v plné délce zdarma na YouTube, Spotify, platformě Podcasty.cz nebo České podcasty.

„CASRI je zkratka z anglického Czech Army Sport Research Institute. Už ten název napovídá, čemu se věnujeme. Sportu, armádě a výzkumu. Zároveň jde o pracoviště, které kombinuje servisní i výzkumnou činnost,“ vysvětluje na úvod Matylda Malá s tím, že se často setkává i s různými variantami výslovnosti názvu, a proto dodává, že v češtině se běžně používá „casry“.

Komplexní centrum a pracoviště CASRI je příspěvkovou organizací Ministerstva obrany ČR zřízenou za účelem vědecké, servisní, metodické, poradenské a konzultační činnosti. Její činnost se orientuje především na diagnostiku aktuálního stavu a adaptaci organismu na extrémní zatížení. A spolupracuje se zde především se sportovci a armádou.

„Máme více laboratoří. Kromě dietologické, kterou zastupuji já, také psychologickou, biochemickou, silovou, zátěžovou nebo biomechanickou. V biochemické laboratoři se například odebírá a zároveň analyzuje krev, což je velká výhoda i pro naši další práci. V biomechanice se řeší například analýza běhu nebo fyzioterapie. Celkově je to opravdu komplexní středisko,“ uvádí strukturu pracoviště CASRI Matylda Malá.

V rámci sportovní nutriční laboratoře tvoří základ práce především konzultace, jejich podoba se ale výrazně liší v čase: „Hodně záleží na konkrétním týdnu nebo měsíci. Nemáme tu úplně rutinu. Převážnou část tvoří konzultace, ale zároveň pracujeme s daty z dalších laboratoří a poskytujeme servis sportovcům i armádě. Získaná data pak můžeme využívat i pro další aplikaci, například právě směrem k armádní složce.“

„Máme přístroje, díky kterým zjistíme, kolik má člověk tukové, svalové nebo kostní hmoty a jak je v těle rozložená. S tím pak pracujeme v rámci konzultací,“ komentuje součást práce, kterou je měření složení svalové i tukové hmoty v těle. Prací v laboratoři to ale nekončí. „Jezdíme za sportovci i na soustředění nebo závody, kde poskytujeme podporu přímo v terénu. Podobně spolupracujeme i s armádou,“ dodává.

Rozdíly mezi jednotlivými skupinami klientů jsou přitom podle Matyldy Malé výrazné: „Mezi sportovci a armádou je velký rozdíl. U armády je spolupráce náročnější kvůli složitější organizaci času nebo například misím. Je s nimi složitější domlouvat termíny a navazující spolupráci. Se sportovci se naopak můžeme vídat pravidelně, často i na týdenní bázi, takže naše spolupráce je o dost intenzivnější a efektivnější.“ Liší se i věkové složení lidí, se kterými laboratoř spolupracuje: „Se sportovci pracujeme zhruba od 15 let, většinou do 30. U armády je to jiná věková kategorie.“

Jsou důležitější lidé nebo data? „Nejsou to pro nás jen výsledky nebo čísla. Jsou to lidé, se kterými pracujeme osobně. To mi přijde jako velká výhoda – můžeme aplikovat vědu přímo v praxi. To, co si přečtete ve vědeckých článcích, si tady můžete ověřit, jestli to opravdu funguje,“ potvrzuje fakt, že se nejedná jen o anonymní výsledky. Přichází řeč také na odborné články i aplikovanou vědu. „Přijde mi super, že se tu dá zakomponovat aplikovaná věda, protože to, co kolikrát vyčtete v různých vědeckých článcích, se tady dá krásně aplikovat a vy i zjistíte, jestli to pro jednotlivé sportovce ten efekt má nebo vůbec.“

Zároveň Matylda Malá dodává, že realita často koriguje očekávání: „Když člověk přijde z vysoké školy, má určité představy. Ale pak zjistí, že i vrcholový sportovec je pořád jen člověk. Není to robot. A právě ta lidská stránka hraje velkou roli.“ Ve spolupráci typicky začíná analýzou jídelníčku: „Sportovci nám v rámci konzultací vyplňují jídelníčky, abychom měli reálný podklad. Nejde jen o to, co si myslí, že jedí, ale potřebujeme důkaz. Na základě toho pak nastavujeme změny,“ komentuje.

Jsou sportovci na vstupu upřímní? „Doufáme, že jo, ale samozřejmě nemám tady detektor lži, takže je to někdy těžké. Ale ono se to dá poměrně hezky zjistit při dlouhodobých spolupracích,“ upozorňuje a dodává: „Postupně se ukazuje, zda moje doporučení fungují a jestli je sportovec dodržuje.“

Změny ve stravě mohou být různě rozsáhlé. „Někdy se může změnit celý stravovací režim, ale snažíme se postupovat postupně. Nechci všechno překopat hned při první konzultaci,“ komentuje Matylda Malá a dodává, že častým problémem je podle ní už samotný základ: „Velkým tématem je pravidelnost. Spousta lidí ví, že jídlo je důležité, ale nedává mu prioritu. Přitom je to relativně jednoduchý krok, který může mít velký dopad.“

Velkou výhodou je propojení jednotlivých oborů, které v CASRI mají: „Můžeme kombinovat jídelníček s krevními výsledky, silovými testy nebo analýzou pohybu. Pokud například vidíme nižší podíl svalové hmoty, můžeme to porovnat s výsledky silových testů. Díky tomu máme komplexnější obraz a můžeme lépe argumentovat, proč nějaké doporučení dává smysl.“

Technologie ve výživě

Do práce výrazně vstupují i technologie. Matylda Malá uvádí: „Například nutriční databáze, jako jsou kalorické tabulky, mohou být užitečné. Pomohou vytvořit si přehled o tom, co potraviny obsahují. Zároveň ale mohou být i problematické – některé lidi stresují a nemusí to nutně znamenat, že dělají něco špatně.“ Podobně vnímá i glukózové senzory: „Ty byly původně vyvinuté pro diabetiky a dnes se využívají i ve sportu. Ukazují, jak tělo reaguje na jídlo, ale sledují jen jeden parametr. Nemůžou popsat celý komplex procesů v organismu, takže mohou být i zavádějící.“

Technologie se podle Matyldy Malé rychle vyvíjejí, ale je důležité zachovat odstup: „Ze začátku jsem měla tendenci brát všechna data úplně dogmaticky. Postupem času jsem zjistila, že je potřeba je brát jako nástroj, který pomáhá, ale není absolutní pravda. Tělo funguje dynamicky a hodnoty se mohou měnit i během dne.“

„Základ je vždy strava. Doplňky dávají smysl ve chvíli, kdy něco nedokážeme pokrýt z jídelníčku. Typicky se v našich podmínkách jedná o nedostatek vitaminu D nebo doplnění omega-3 mastných kyselin, protože u nás není běžná konzumace ryb,“ zdůrazňuje důležitost základních principů v oblasti výživy. Doplňky stravy by přitom neměly být první volbou: „Potrava je komplexní balíček živin, který doplňky nikdy plně nenahradí.“

Jakou roli hraje ve výživě individualita? „Každý sportovec reaguje jinak – na jídlo, trénink i na doporučení. Deset lidí může jíst stejné jídlo a každý na něj bude reagovat jinak. A zároveň s tím každý jinak pracuje.“ Což se promítá i do praxe. „Často k nám přicházejí sportovci, kteří už mají stravu dobře nastavenou a my řešíme spíš detaily. Jindy naopak začínáme úplně od základů. Záleží na tom, z jaké startovní pozice přicházejí,“ komentuje.  

Vzdělávání, rozvoj a budoucnost

Důležitou součástí práce je i neustálé vzdělávání. „Studium je jen začátek. V tomhle oboru se člověk učí celý život. Pracujeme s odbornými články, jezdíme na konference a konzultujeme s dalšími odborníky. To je klíčové,“ popisuje náš host svůj přístup.

Pokud jde o širší přístup ke zdraví, zmiňuje Matylda Malá několik základních pilířů: „Pro mě jsou důležité čtyři věci – strava, spánek, pohyb a vztahy. Když tyto oblasti fungují, věřím, že to má dlouhodobě pozitivní dopad.“

Do budoucna očekává další vliv technologií, ale zároveň zdůrazňuje význam lidského faktoru. „Technologie se budou dál vyvíjet, ale doufám, že individuální přístup a práce s člověkem zůstanou klíčové,“ uzavírá Matylda Malá povídání v rámci P-LAB CAST.

Rozhovor tak ukazuje, že sportovní výživa není jen o číslech, aplikacích nebo doplňcích stravy, ale především o práci s lidmi, jejich návyky a schopností dlouhodobě pracovat se změnou.

‍

‍Autor: Lucie Kuchtová, Vojtěch Pres

‍