Povídali jsme si s Tomášem Rotreklem, vydavatelem časopisu CHEMAGAZÍN, na jehož rozvoji se podílí od 90. let, kdy s jeho vydáváním začal pomáhat svému otci. Jak se od té doby změnila vědecko-mediální sféra? V rozhovoru pro podcast P-LAB CAST se rozvíjela také témata spojená s přesunem časopisu do online prostředí, důvody, proč byl založen veletrh LABOREXPO a co se chystá na další (letošní) ročník nebo proč se pan Rotrekl stal pořadatelem dalších konferencí.

Nejnovější díl podcastu P-LAB CAST můžete poslouchat ZDARMA na platformách Spotify, YouTube nebo Podcasty.cz. Výběr z povídání najdete ve formě psaného rozhovoru níže.

S Tomášem Rotreklem spolupracuje P-LAB již skutečně dlouho. Paní doktorka Přikrylová, majitelka P-LABu, dokonce přišla za panem Rotreklem, vydavatelem CHEMAGAZÍNU, s myšlenkou založit nový veletrh zaměřený na chemii a vědecké prostředí. A letos společně chystáme jeho 12. ročník. Ale pojďme popořadě.

Tomáš a jeho otec v raných 90. letech začali spolupracovat na tehdy novém časopisu CHEMAGAZÍN. Otec našeho hosta měl rozsáhlé zkušenosti z pardubické společnosti Synthesia a díky tomu měl kontakty na spolutvůrce obsahu i odběratele prvních čísel vydání, která se tenkrát tiskla na cyklostylu. Periodikum si našlo svoje čtenáře, a jak jeho vydavatel Tomáš Rotrekl poznamenal, bylo snazší si je udržet. „Podstatný rozdíl je v tom, že informací bylo v té době málo, nevím, jestli si to ještě lze představit, ale tenkrát nebyl ani internet a poptávka byla veliká. To byl důvod, proč táta časopis založil. Dnes je to úplně naopak. Každé médium bojuje o místo a snaží se urvat aspoň tisícinu z toho prostoru,” porovnává Tomáš Rotrekl vývoj situace od dob začátků CHEMAGAZÍNU s tím, jak to funguje dnes.

Jak vypadal výrobní proces časopisu nám ve zkratce popsal: „V tom je možná velký vtip, protože otec, když začal časopis vydávat, přicházely na svět první Windows a najednou místo toho, co by musel dřív, anebo někde přes někoho outsourcovat, tak si tenkrát mohl vytvořit sám, protože technologie se začaly posouvat. Ale tiskařina v té době byla ještě klasika. To se ještě chodilo do tiskárny a sám jsem kolikrát stál několik hodin u mašiny.” Je logické, že je tedy dnes proces neporovnatelně rychlejší a flexibilnější: „Dřív se začátkem měsíce začalo s přípravou, do půlky byly připraveny podklady a pak se strávilo 14 dní výrobou. Dneska pošlu data ze svého počítače klidně ve tři hodiny ráno, a když mám v tiskárně domluvený termín, během tří, čtyř hodin jsou zpracovaná na jejich serverech a jdou přímo do tiskového stroje.”

CHEMAGAZÍN si můžete vyhledat i na digitálních platformách, nedávno začali v redakci natáčet i podcasty, aby se přiblížili zvyklostem mladých čtenářů a oslovili širší publikum. „Podcasty byla myšlenka mého syna. My jsme v podstatě rodinná firma. On je podcastovej. Když za mnou před rokem přišel, že chce dělat podcasty, abychom oslovili širší komunitu v oboru, tak jsem vůbec nevěděl, o čem mluví. Opravdu. Ale souhlasil jsem, protože díky podcastům je člověk schopný oslovit širší publikum,” prozrazuje Tomáš Rotrekl svůj vztah k mluvenému slovu a začátky natáčení.

Naše řeč se stočila na další společné téma, k veletrhu LABOREXPO, který můžete navštívit 2.–4. června 2026 na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Probrali jsme jeho historii, 1. ročník se v roce 2005 konal v Kongresovém centru Praha na Vyšehradě a po COVIDu se přesunul do Letňan. Přípravy na letošní ročník v těchto chvílích kulminují – jak na straně vystavovatelů, tak i na té pořadatelské.

Letošní novinkou je prodloužení návštěvní doby veletrhu z původních 2 na 3 dny. „Do dvou dnů v týdnu by se zájemci o návštěvu veletrhu nemuseli termínově trefit. Takže jim zkusíme dát šanci trefit se ve třech dnech,” vysvětluje důvod prodloužení trvání veletrhu pan Rotrekl.

Jak napadlo zakladatele a vydavatele časopisu pořádat největší veletrh svého druhu v tomto oboru – o tom sdílíme, máme s Tomášem Rotreklem společný příběh: „V roce, 2004, za mnou přišla majitelka P-LABu, paní doktorka Přikrylová s tím, že by bylo fajn, kdyby CHEMAGAZÍN jako takový prvek, který spolu propojuje všechny firmy v oboru laboratorní techniky, byl organizátorem, řekněme, eventu, který vytvoří prostor, kde se firmy mohou představit. A proto přišla za mnou, abych veletrh uspořádal. Takže jsem asi po pěti vteřinách přemýšlení souhlasil!”

Ani po tolika letech si nepřipadá vysílený: „Ne, naopak. Bavit se o tom, že by člověka vysilovala práce, která ho baví, je téměř nemožné. Samozřejmě, že je to náročné, ale to je každé povolání, které člověk dělá nejen na 100, ale i na víc procent.” Zajímalo nás, zda vždy věděl, že LABOREXPO bude pro návštěvníky zpřístupněné zdarma: „Jednoznačně. Podle stejného principu jako CHEMAGAZÍN. Když půjdu do supermarketu, tak tam přece po mně nemůže nikdo chtít vstupné. LABOREXPO je v podstatě supermarket. Když po hale půjdu s nákupním košíkem, tak to do něj můžu naházet.” Návštěvníci nejen, že mohou dorazit zdarma, k registraci dostanou i něco navíc: „Když na LABOREXPO přijdete anebo se zaregistruje předem přes web a necháte si vytvořit vstupenku, získáváte tím spoustu dalších věcí. Zdarma katalog, sponzorovanou kávu, zařazení do slosování o iPhone 17e, můžete se zúčastnit hry se smysly Laboratorní stopař: Cesta smyslů, kterou pořádáme s P-LABem a dalšími 4 firmami. I zde se každý den losuje, tentokrát o iPad 11 128 GB Wi-Fi 2025. Je tam spousta věcí.“

My v P-LABu se na veletrh moc těšíme a rádi se tam od 2. do 4. června 2026 potkáme s našimi zákazníky, posluchači i obchodními partnery. Více informací o našem stánku zjistíte zde a vstupenky můžete zdarma získat na tomto odkazu.

Díky práci v redakci časopisu i pořádaným eventům se Tomáš Rotrekl pohybuje v oblasti, jež má přesah do vědy, vývoje, výzkumu i vědecké komunity.  Zajímalo nás, co si osobně myslí o tom, v jaké kondici je česká vědecká sféra.: „Za mě ve vynikající. Máme neskutečně velké množství vědeckých center, která mají skvělé výsledky. Sám jsem se divil, jak se v posledních letech Ostrava proměnila právě díky tomu, že jsou tam nově vzniklá vědecká centra. Brno je zase „Silicon Valley” elektronické mikroskopie světa. Třetina mikroskopů vyrobených na světě, je z Brna. S tím je spojený obrovský výzkum. Budoucnost vědy v ČR vidím velmi optimisticky, pokud se dokáže udržet její financování.”

Recept na to, co se musí stát, aby na tom věda byla stejně dobře jako doposud, je podle Tomáše Rotrekla následující: „Mnoho vědeckých ústavů v Čechách dokáže generovat své příjmy na výzkum a nejsou 100% závislé na státním rozpočtu nebo financování vědy z fondů a z grantů z EU. Důležité je, aby fungovalo propojení s průmyslem, aby vědci z výzkumu byli schopni poskytovat relevantní výsledky pro průmysl, a zase na druhou stranu, aby průmysl byl, řekněme, orientovaný na inovace.”

Náš host má i zkušenosti s tím, jak vědecká sféra komunikuje, a zároveň do jaké míry se věnuje propagaci vědy v porovnání s nedávnou minulostí: „Myslím si, že vědecká centra už umí nabízet informace z výzkumu. Před deseti lety člověk nedostal z akademického prostředí jedinou tiskovou zprávu. Dnes má snad každý vědecký ústav v Čechách minimálně nějakého PR specialistu nebo člověka, který se tomu věnuje a dokáže pomoct šíření informací o výsledcích výzkumu v dané instituci.“

Držíme palce, ať se daří nejenom CHEMAGAZÍNu, ale samozřejmě, ať se povede letošní LABOREXPO, a to nejen PLABu, ale obecně všem vystavovatelům i pořadateli. Těšíme se na viděnou.

‍

Autor: Vojtěch Pres, Lucie Kuchtová

‍