Zajímavosti
Čeští studenti slaví mezinárodní úspěch s projektem na zachycování přebytečného fosforu ve vodách!
Pojem „eutrofizace vod“ je známý každému biologovi. Laická veřejnost se však s jeho neblahými důsledky setkává v běžném životě také. Například, když se chceme v létě vykoupat, ale voda už je zkažená. Zelená, páchnoucí, plná sinic.
Eutrofizace je do jisté míry přírodní proces, při kterém dochází ke zvyšování živin ve stojatých a tekoucích vodách, zejména vlivem uvolňování dusíku a fosforu z půdy, sedimentů či odumřelých organismů.
Lidstvo jej však umocnilo masivním využíváním sloučenin fosforu. Intenzivní zemědělství používající hnojiva, čistící a prací prostředky a odpadní vody obsahující fosforečnany, to vše nyní přidává živiny do přírody v nepřirozeném množství. Umělá eutrofizace tak probíhá v příliš velkém měřítku.
Důsledky můžeme vidět například na rozvoji vodního květu ve vodách v létě, způsobeném hlavně přemnoženými sinicemi. Pro ty je totiž fosfor důležitým zdrojem výživy. Mnohé druhy sinic produkují toxiny, které způsobují u citlivých lidí kožní problémy a alergie či dokonce akutní intoxikaci. Částice uschlého vodního květu ve vzduchu v okolí rybníků způsobují vyšší výskyt astmatu u místních obyvatel. Problémem však není jen to, že se nemůžeme v určitém období koupat v přírodě. Vlivem rozvoje vodního květu dochází také k úhynu ryb i vyšších rostlin, snižuje se samočistící schopnost vodních těles, klesá biodiverzita organismů a vznikají nezvratné změny v ekosystémech. Zhoršuje se upravitelnost vody, což ztěžuje práci vodárnám.
Řešení problému eutrofizovaných vod je komplikované. Toho se ale nezalekli nadaní studenti z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně. Se svým projektem PHOSCAGE dokonce zvítězili při obrovské konkurenci na mezinárodní prestižní vědecké soutěži iGEM (International Genetically Engineered Machine).
Jejich projekt se zabývá genetickou modifikací nepatogenních bakterií Bacillus subtilis tak, aby ve svých váčcích skladovaly fosfor z prostředí a zároveň jim tato činnost nezatěžovala jejich metabolismus a neomezovala růst. Naakumulované fosfáty by dokonce mohly být recyklovány (čímž by se vyřešil další problém – fosforu totiž nejsou neomezené zdroje). V rámci svého vědeckého projektu spolupracovali studenti s vědeckými kapacitami, odborníky na legislativu týkající se regulace geneticky modifikovaných organismů v EU i s laickou veřejností.
Není divu, že si za svou práci odnesli zlatou medaili! Gratulujeme!
Michala Klimešová
Produktový specialista