Co má společného výzkum uhlí, exotický trus z brněnské ZOO a tisíce nadšených dětí na Slezskoostravském hradě? Odpovědí je katedra chemie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. V dalším díle P-LAB CASTu jsme se vydali za doktorem Martinem Muchou, který zde působí nejen jako výzkumník a vyučující, ale také jako tajemník. Rozpovídal se o tom, proč ho dlouhodobě neposlouchá elektrochemie, jak studenti využívají umělou inteligenci a proč je chemie oborem, který zaručí spolehlivé a dobře placené místo.

Ostravská univerzita je podle Mgr. Martina Muchy, Ph.D. relativně mladá a dravá instituce, která se neustále rozvíjí. A to platí i pro místní katedru chemie, jejíž výzkumný záběr se už dávno neomezuje jen na pro ostravský region tradiční surovinu. „Z historického pohledu je pro nás typické samozřejmě uhlí. Kolegové tady uhlí dlouho zkoumali a zaměření katedry je pořád na uhlíky, i když už to není klasické uhlí, ale děláme tady uhlíkaté porézní materiály. A to pro různé účely, katalytické, sorbční a podobně,“ vysvětluje Mucha. Výzkum se ale rozkročuje i do zcela nových oblastí: „Nově se rozvíjející obor, který se snažíme podporovat nejen na katedře, ale obecně na celé univerzitě, je klinická biochemie a bioanalytická chemie.“

Jedním z největších úkolů pro vyučující v prvních ročnících je vyrovnat rozdíly mezi studenty přicházejícími z různých typů středních škol. Zatímco absolventi průmyslovek mají praxi, gymnazisté často do laboratoře téměř nezavítali. „Máme hned v prvním semestru laborky, které se jmenují laboratorní technika a mají za úkol dohnat to, co středoškoláci bez chemického zaměření nemají. Cílem je, aby potom neměli problém v rámci dalších odborných cvičení,“ popisuje tajemník katedry proces adaptace studentů hned po nástupu do prvního ročníku studia.

A jak se na Ostravské univerzitě vyučující dívají na využití moderní technologie a umělé inteligence typu ChatGPT? Podle doktora Muchy není důvod k panice, pokud se s nástroji zachází kriticky. „Já osobně proti tomu nic nemám, když to studenti používají, pokud jsou schopni to použít správně. To znamená, že data, která jim umělá inteligence poskytne, jsou schopni si nějakým způsobem ověřit,“ říká pragmaticky. Navíc upozorňuje na klíčový aspekt chemického studia, který žádný algoritmus nenahradí: „Studenti si svá data musí osobně naměřit v laboratoři a musí si je sami vyhodnotit. To za ně žádná umělá inteligence neudělá.“

Ve svém vlastním výzkumu se Martin Mucha zaměřuje především na spektrální metody. Cesta k nim ale byla překvapivě prozaická – může za to on sám. „Asi je to i tak, že mě elektrochemie neposlouchá. Mám problém s tím, že pokud přijdu k nějakému pH metru, tak každý člověk má nějaký potenciál a já ty elektrody ovlivňuji, ne úplně dobrým způsobem. Takže elektrochemii moc dělat nemůžu, tak mi zbyly spektrální metody,“ směje se vědec, který se v minulosti věnoval například interakcím jílových minerálů s těžkými kovy.

Aktuálně ale spolupracuje na velmi netradičním mezinárodním projektu. „S kolegy se zabýváme trusem exotických zvířat ze zoologických zahrad. Děláme z nich uhlíkaté materiály a zkoušíme, jestli jsou schopné zachycovat těžké kovy a barviva z vod, a zkoušíme to využít i pro zlepšení kvality půd,“ přibližuje projekt, do kterého je zapojena například brněnská i slovenská bojnická zoo. Výsledný materiál by díky nižší sypné hmotnosti mohl najít využití i u takzvaných zelených střech.

Mimo výzkum a administrativou tráví Martin Mucha spoustu času popularizací oboru. Stěžejní akcí je obrovský vzdělávací festival Chemie na hradě, který se koná už dvě dekády na Slezskoostravském hradě. „Já se na akci podílím už od prvního ročníku, kdy jsem byl jako student na stánku. Od nějakého pátého, šestého ročníku dělám koordinaci všech subjektů, kteří se na ní podílejí, a letos je to jubilejní dvacátý ročník,“ vzpomíná.

Akce, kde si děti zkouší (i ty mírně nebezpečné) pokusy a hrají chemické hry, má neuvěřitelný zásah. „Je to velká akce. Co se týče organizačního zajištění, účastní se jí něco kolem 180 až 200 lidí. A co se týče návštěvnosti, tak tu máme kolem 2000 dětí za jedno dopoledne,“ vypočítává Mucha obrovská čísla. Sjíždějí se sem dokonce i školy z Hodonína či z Prahy.

A proč by měli dnešní mladí lidé uvažovat o studiu chemie na vysoké škole? Doktor Mucha má naprosto jasnou odpověď: „Protože chemie je všude a obory s ní spojené skýtají možnost najít si relativně jednoduše zaměstnání, které je i dobře placené.“

Co obnáší role tajemníka katedry? Které české popularizátory vědy Martin Mucha rád sleduje a jak vzpomíná na zkoumání poklesových kotlin na Karvinsku? Celou epizodu si poslouchat můžete na Spotify, YouTube nebo v dalších aplikacích!‍

‍

Autor: Vojtěch Pres, Lucie Kuchtová

‍