Ing. Bohuslav Dušek je ředitel společnosti SKA-TEC, která působí na českém a slovenském trhu už od roku 1992 a zastupuje přední výrobce z oboru mikrobiologie a analytické instrumentace. Z oblastní mikrobiologie se společnost specializuje na systémy rychlých mikrobiologických metod a provozního monitoringu hygieny, které jsou založeny především na pokročilé ATP bioluminiscenci a v analytické instrumentaci se zaměřuje na klasickou chemickou analýzu.

S dnešním hostem P-LAB CASTu jsme spolupracovali už na LABOREXPO 2019, kde monitoring hygieny prostřednictvím metody ATP osobně demonstroval návštěvníkům veletrhu v rámci programu Živé laboratoře. Nyní si můžete pustit podcast na platformách YouTube, Spotify nebo platformě Podcasty.cz.

Bohuslav Dušek nikdy nemusel absolvovat přijímací pohovor. Ve společnosti SKA-TEC je zaměstnaný už od svých studentských let. Nyní je již rok jejím ředitelem. K tomu, co ho přivedlo k ATP bioluminiscenčním metodám, nám pověděl: „Metodu vymysleli v 90. letech v Holandsku v dnes už zaniklé společnosti Lumag. Vymysleli i způsob jejího využití v průmyslových podmínkách, ať už ke kontrole hygieny, anebo k detekci mikrobiální kontaminace v produktech. Mně to přišlo hrozně zajímavé, a tak jsem si o tom začal číst spoustu věcí a říkal jsem, že by určitě stálo za to u nás tuto metodu také zkusit. Ukázalo se, že to byl dobrý krok, protože ATPčka fungují dodnes. Čím dál, tím lépe, protože tato metoda je stále kupředu.“

Spolu s ATP metodou stoupal výš i ve společnosti, až se stal před rokem jejím ředitelem. Své brigádnické začátky komentuje: „Nejprve jsem byl ATP konzultant, pak jsem samozřejmě dělal všechno, protože firma není jenom o ATP. V práci mi hodně pomáhá i to, že jsem vystudoval VHT, analýzu potravin, a tak mám potřebný základ a přesně vím, o čem je řeč.“

Dozvěděli jsme se, že ATP test je určený na okamžitou a účinnou kontrolu čistoty po sanitaci. Pan Dušek dále porovnává bioluminiscenční testy ATP s metodami klasické mikrobiologie: „Všude tam, kde je v provozu výrobní zařízení, když doběhne jedna várka výroby, potřebují je vyčistit a zkontrolovat kvalitu sanitace. Aby měli jistotu, že až druhý den po vyčistění linku spustí, tam není žádná živná půda, na které by se mohly začít zachytávat a množit mikroorganismy – není ohrožená mikrobiální kontaminací. Konsekvence špatně vyčištěné výrobní linky můžou být hodně velké a hodně drahé. Před ATP byla jediným kontrolním mechanismem klasická mikrobiologie. Odebereme vzorek (stěr z povrchu), dáme ho na agar a počkáme si 2, 3 dny, jestli nám tam něco naroste. Z pohledu provozu se shodneme, že informace o tom, že jsem měl před třemi dny špatně vyčištěnou linku, není úplně hodnotná. Proto přišly rychlejší metody, které umožňují to, aby detekovaly míru znečištění přímo na místě. ATP test mi během 30 vteřin poté, co odeberu stěr z povrchu, řekne. Stěr vložím do přístroje tzv. luminometru, a ten mi ho okamžitě na místě změří, ukáže mi výsledek a já hned vím, jestli ten povrch je v pořádku anebo není.“  

Pro ty ze čtenářů, kteří se ještě nesetkali s touto metodou, je luminometr zázračné zařízení do velikosti mobilního telefonu, tak akorát do ruky, ale musíte počítat s tím, že technicky má ATP metoda takové vlastnosti, s nimiž musíte umět pracovat a správně je používat.

Jsou různé ty ATP testy, nebo jenom jeden univerzální? Pan Dušek bez zaváhání odpovídá: „Jsou různé, záleží na tom, co člověk potřebuje kontrolovat, to pak se zákazníkem řešíme na místě. Můžete od těch základních stěrů kontrolovat různé oplachové vody, pitnou vodu, vstupy do závodu. Máme těžší test různé citlivosti, podle toho i je ta cena, ty citlivější testy tam, kde je to potřeba, ale zase jsou o něco dražší, samozřejmě.“

Pana Duška jsme se ptali, co se od 90. let v praxi změnilo. Na to měl rychlou odpověď: „Změnilo se to především v tom, že máme informační technologie. V době, kdy jsme začínali, byly vrcholem techniky kopírka, psací stroj a tím to končilo. A ještě šanony. Takže to trvalo třeba měsíc, než se člověk dostal ke kontaktu na zákazníka.”  

Jak je to dnes podle jeho slov: „Informací je až moc. Se zákazníkem nemusíme jezdit, ale stejně se s ním potkat, dneska už třeba i online přes nějakou videokonferenci, takže se mým jezdí třeba dneska, než se jezdívalo.” Ještě k tomu přidává: „Stejně má osobní kontakt svoje kouzlo a musíte ty přístroje představit, vysvětlit, co umí, jak to dělá, jaké aplikace tam jsou. A musíte pořád být na vysoké odborné, aby s vámi zákazník mohl diskutovat, musíte zjistit, co vlastně potřebuje a nasadit na to správnou aplikaci. V tomhle směru si myslím, že je to stejné, jako to bylo před 30 lety a bude to i nadále. Možná, jestli nás pak zastoupí nějaký AI, že se pak už ty lidi budou ptát někde umělé inteligence, co si mají koupit za přístroj, když potřebují to či ono. Doufám, že to ještě tak rychlý nebude.”
 
Zeptali jsme také na to, co říká na umělou inteligenci: „Přijde mi, že prozatím to, co dělám, je pořád jednodušší a rychlejší udělat podle svého rozumu než to svěřovat AI. Člověk se AI nevyhne, protože stejně, když dáte do Google dotaz, tak většinou to první, co vám vyskočí, tak je shrnutí od AI, která jsou často překvapivě dobrá.“

‍

Autor: Vojtěch Pres, Lucie Kuchtová

Zdroj úvodní fotografie: Lucie Kuchtová

‍