Rozhovory
Doc. Mgr. Jitka Kumhálová, Ph.D., o precizním zemědělství, dronech i spolupráci s argonomy.
Ještě před několika desetiletími se stav pole hodnotil především zkušeným pohledem agronoma, který se prošel mezi řádky plodin. Dnes mají zemědělci k dispozici satelitní snímky, multispektrální kamery, bezpilotní prostředky a obrovské množství dat. Právě s jejich interpretací pomáhá geoinformatika, obor, kterému se dlouhodobě věnuje doc. Mgr. Jitka Kumhálová, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. V nové epizodě P-LAB CASTu jsme si povídali o tom, co vše lze o poli a plodinách na něm vysazených zjistit z družice, proč se zemědělství stává jedním z technologicky nejrychleji se rozvíjejících odvětví a proč i v době umělé inteligence zůstává nenahraditelná zkušenost člověka v terénu.
Kompletní audioverzi povídání s doc. Mgr. Jitkou Kumhálovou, Ph.D., můžete poslouchat na YouTube, Spotify nebo platformách Podcasty.cz a České podcasty. Níže najdete výběr toho nejzajímavějšího.
Když se řekne zemědělství, většina lidí si stále představí traktory, sklizeň nebo práci na poli. Jen málokoho napadne, že moderní agronom dnes často pracuje s družicovými daty, multispektrálními snímky nebo bezpilotními prostředky. Právě tato proměna zemědělství je jedním z hlavních témat výzkumu a výuky docentky Jitky Kumhálové z Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.
Geoinformatika, které se věnuje, propojuje technické a přírodní vědy. Využívá data z družic, leteckých snímků nebo dronů a snaží se z nich získat informace o tom, co se děje na polích, v porostech i v půdě. Výsledkem nejsou jen barevné mapy. Jde o podklady pro rozhodování, která mohou ovlivnit výnosy, hospodaření s vodou nebo efektivitu celého zemědělského podniku.
„Když to hodně zjednoduším, tak je to taková hra s barvičkami. Jenže za těmi barvami jsou informace o zdravotním stavu rostlin, jejich kondici nebo o tom, jak se mění variabilita. A právě to je na geoinformatice fascinující,“ vysvětluje paní docentka Kumhálová.
Jednou z největších výhod současných technologií je možnost sledovat rozsáhlé plochy bez toho, aniž byste museli fyzicky navštívit každé místo. Družicová data dnes poskytují pravidelné záznamy prakticky z celé České republiky a umožňují sledovat vývoj vegetace v průběhu roku.
Na větších půdních blocích patří mezi nejčastěji využívané zdroje data z evropských družic Sentinel. Ta pracují s rozlišením přibližně deset metrů na pixel, což je pro běžné zemědělské aplikace zcela dostačující. Pokud je potřeba detailnější pohled, nastupují drony.
„Družice nám ukáže, že se někde děje problém. Když potřebujeme zjistit víc, vezmeme dron s multispektrální nebo termální kamerou a podíváme se na situaci podrobněji. Ale ani tehdy to nekončí u technologií. Je potřeba se zvednout a jít se na to pole podívat osobně,“ říká v P-LAB CASTu paní docentka Kumhálová.
Právě tento důraz na kombinaci digitálních dat s terénními zkušenostmi se v rozhovoru vracel opakovaně. Přestože moderní technologie dokážou odhalit problémy dříve než lidské oko, nenahrazují zkušeného člověka. Spíše poskytují lepší informace pro rozhodování.
V posledních letech se stále častěji objevují pojmy jako precizní zemědělství nebo smart farming. Zatímco první označení zdůrazňuje přesnost a cílené zásahy, druhý přidává širší využití digitalizace, automatizace a internetových technologií.
Podle Kumhálové ale nejde o módní trend. Hlavním důvodem je rostoucí tlak na efektivitu zemědělské výroby: „Zemědělství musí uživit miliardy lidí. To vytváří přirozený tlak na inovace a hledání nových řešení. A právě technologie pomáhají zemědělcům pracovat přesněji a efektivněji.“
Představa, že by bylo možné sledovat každou jednotlivou rostlinu na rozsáhlém poli, je podle ní zatím nereálná. Mnohem důležitější je rozpoznávat větší zóny s odlišnými vlastnostmi a podle nich přizpůsobovat hospodaření.
Jedním z projektů, kterým se její tým věnoval, bylo využití mikrovlnné části elektromagnetického spektra. Na rozdíl od klasických optických snímků dokážou radarové systémy pracovat i za oblačnosti.
To je významná výhoda například ve střední Evropě, kde bývá řada období s omezenou viditelností: „Optická data nám poskytují velmi kvalitní informace, ale mají jednu slabinu. Potřebují dobré počasí. Mikrovlnné záření dokáže mraky projít, takže můžeme sledovat porosty pravidelně, bez ohledu na oblačnost.“
Výzkum ukázal, že radarová data mohou poskytovat informace o vlhkosti, struktuře porostu nebo jeho zdravotním stavu. Práce s nimi je ale podstatně složitější než u běžných satelitních snímků. Právě proto zatím nejsou v zemědělské praxi využívána tak často.
Zajímavým tématem byla také výuka studentů. Kumhálová garantuje předměty zaměřené na geoinformatiku a řízení bezpilotních prostředků, přičemž studenti si práci s drony zkoušejí přímo v terénu. Není přitom výjimkou, že se někdo s podobnou technologií setká poprvé: „Snažíme se, aby se toho studenti nebáli. Je to podobné jako s řízením auta. Když si to člověk jednou vyzkouší, zjistí, že to není nic tajemného. Současně upozorňuje na jednu věc, kterou si veřejnost často neuvědomuje. Největší výzvou není samotné pořízení technologie.
„Dron si můžete koupit. Ale to nestačí. Musíte rozumět shromážděným datům, jejich zpracování, umět je interpretovat a vědět, jak je použít v praxi. Právě to je ta složitější část,“ dodává a rozhlíží se po své kanceláři, kde má hned několik bezpilotních letounů.
V závěru rozhovoru přišla řeč i na budoucnost celého oboru. Paní docentka Kumhálová nepochybuje o tom, že zemědělství bude stále více využívat moderní technologie. Současně ale upozorňuje, že cílem není vytvářet další a další zařízení bez jasného využití.
Podle ní bude rozhodující zejména schopnost převádět nové technologie do praxe tak, aby byly skutečně použitelné: „Nestačí vytvořit novou technologii. Musí být spolehlivá, srozumitelná a použitelná pro běžného uživatele. Zemědělec potřebuje nástroj, který mu pomůže rozhodovat. Ne další komplikaci navíc.“
Právě zde vidí hlavní směr budoucího vývoje. Méně technologických demonstrací, více funkčních řešení, která budou schopna přinášet reálnou hodnotu lidem pracujícím v terénu.
Ať už půjde o satelitní data, drony nebo umělou inteligenci, jejich skutečný význam se podle ní ukáže až ve chvíli, kdy budou sloužit těm, kteří se každý den starají o to nejdůležitější, co zemědělství produkuje. Potravu.
Pusťte si zajímavé povídání, kde se dozvíte ještě mnohem víc. Podcast můžete ZDARMA v plné délce poslouchat na YouTube, Spotify nebo platformách Podcasty.cz a České podcasty.
Autor: Vojtěch Pres, Lucie Kuchtová
