Jestli Vaše znalosti o žitu sahají zhruba k této básničce, nebo jen o něco výše, můžete se edukovat.

A to díky informacím od Kristýny Panuškové z VŠCHT v Praze.

‍

Žito je velmi odolná plodina, nenáročná na podmínky. Díky svým vlastnostem a malé potřebě hnojiva a pesticidů můžeme mluvit také o šetrnosti k životnímu prostředí.

Nejčastěji konzumujeme #žito v chlebu, většinou v kombinaci s pšenicí.

‍

Ovšem můžete si dát i čistě žitný chléb! Jaké látky jsou pro nás významné?

✏ Minerální látky zastupují Ca, Mg, K a P.

✏ Bioaktivní látky akrylresorcinoly, fenolové kyseliny, fytosteroly, lignany, tokoferoly a vitaminy skupiny B.

‍

Pojďme se trochu pověnovat druhému bodu.

Akrylresorcinoly se nachází v obalových vrstvách, takže abychom je mohli konzumovat, měli bychom zvolit celozrnné pečivo. Jejich kouzlo spočívá ve snižování absorpce cholesterolu a tím i jeho hladiny v krvi! A kdo dnes nebojuje s cholesterolem, že?

‍

Důležitá je obsažená vláknina.

📌 Vláknina je součástí buněčných stěn, proto se vyskytuje v různém podílu v každé části zrna.

📌 EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) potvrdila, že žitná vláknina přispívá k normální funkci střev.

‍

Tvrzení o přínosu našim střevům platí jen pro potraviny s vysokým obsahem vlákniny (6 g/100 g nebo 3 g/100 kcal).

A co vlastně ta vláknina dělá? Vstřebává do sebe v našem trávicím traktu vodu. Vznikne tak gelová konzistence, která nabobtná a ulehčuje našim střevům posouvat strávenou potravu ven.

‍

Na závěr se s Vámi podělíme o pár žitných zajímavostí!

👉 Nejhorší škůdce žita se jmenuje Claviceps purpurea, tedy námel. Cizopasí na pletivu semeníků.

👉 Žito nejspíš pochází ze střední Asie, ze Zakavkazska, či Tibetu a Pamíru.

👉 Vyznačuje se silnější odolností než pšenice, převládá tak ve větších nadmořských výškách a všude, kde jsou spíš nehostinné podmínky.

‍

To je pro dnešek vše, ale ještě se k žitu vrátíme. Skočte si koupit žitný chleba, namažte si ho máslem a užijte si výbornou svačinku. Uděláte dobře svému organismu!