V podcastu P-LAB CAST jsme přivítali prof. Erica Daniela Glowackého, Ph.D., který je pravděpodobně mnohým našim posluchačům a čtenářům známý, protože má za sebou spolu se svou vědeckou skupinou řadu úspěchů a zajímavých výzkumů. Pan profesor je stoupencem netradičního testování na bezobratlých. Protože je, podle jeho slov, jednodušší, etičtější a ekonomičtější testovat nejprve na bezobratlých živočiších. S panem profesorem jsme si také povídali o jeho nedávné návštěvě konference NANS (North American Neuromodulation Society) v Las Vegas a o tom, co mu její návštěva přinesla. Pochvaloval si kvalitu a pracovitost studentů v Brně. Zmínili jsme i jeho plnější výukový rozvrh na VUT a inspiraci, kterou nachází v předávání svých vědomostí svým posluchačům. Dozvíte se také něco o novém projektu ORTHOMOD, podporovaného z prestižního grantu EXPRO GA ČR. Povídali jsme i o tom, že je v Brně ideální prostředí pro výzkum s dostatečným zázemím pro vědecké pracovníky, výborná síť kolegů a spolupracovníků napříč obory, a to i ve srovnání se zahraničím, kde také působil. Nejen o tom se můžete dozvědět více podrobností v našem podcastu.

Nejprve nás zajímala denní pracovní náplň profesora Glowackého: „Moje běžná agenda je docela rozmanitá, mám toho hodně a všechno mě strašně motivuje. To, co mě v posledních letech motivuje nejvíc, a změnilo se od minula (rok 2023), je, že mám mnohem víc hodin výuky. A to mě skutečně baví. Na Fakultě biomedicínského inženýrství je mnoho velice šikovných studentů, člověka to nabíjí optimismem a samozřejmě to také poskytuje zdroj dalších oveček do naší výzkumné skupiny. Je dobře, že spousta mladých duší je skutečně zapálená pro vědu především proto, abychom mohli pokračovat dál. Vnímám kvalitativní rozdíl, když učím. Kontakt se studenty je zdravý, člověka to motivuje a nutí přemýšlet například i o tom, jak dál předávat informace. Což je důležité a asi i klíčové pro další výzkum. Je to přirozenější cesta, jak získat do našich laboratoří nadšené mladé vědce.”  

Podcast v celé délce ZDARMA můžete poslouchat na YouTube, Spotify nebo platformě Podcasty.cz.

Několik dní před natáčením podcastu se prof. Glowacki vrátil z Las Vegas, kam ho pozvali přednášet na konferenci NANS (North American Neuromodulation Society). V rozhovoru přiblížil obsah konference: „Měl jsem velké štěstí, že jsem dostal pozvání na NANS. Je to klinická konference, která míří na aplikovaný výzkum. Jako vědec jsem tam byl minorita. Většinu účastníků tvořili neurologové, chirurgové a představitelé různých firem. Bylo to pro mě velice přínosné. Dozvěděl jsem se o mnoha nových směrech v oblasti neuromodulace, zejména z amerického pohledu. Celý vědecký svět je propojený, ale v každé zemi je důraz na jiné aplikace. Amerika je fakt výjimečná. Musím uznat, že v aplikování neuromodulace jsou v mnoha ohledech pokročilejší, než jsme u nás v Evropě. Jedna věc, co mě překvapila, bylo pozorovat, do jaké míry se tam vyvinula léčba chronické bolesti, což je v Americe velké téma. V posledních letech tam probíhá takzvaná opiátová epidemie. Jedno z řešení této situace, které nabízí bioelektronická léčba, je utlumit chronickou bolest. Kolem toho se tam točí velký business. U nás v Evropě se neuroléčba také aplikuje a aplikací je čím dál víc, ale v oblasti léčby chronické bolesti Američané opravdu vedou.”

Zeptali jsme se také na porovnání 2 oblastí: prostředí základního vědeckého výzkumu a smluvního prostředí s návazností na aplikovaný výzkum a pan profesor vysvětlil, proč se tolik neliší: „Způsob práce je o něco jiný, ale až takový velký rozdíl v tom není. Mezi základním výzkumem a aplikovanou sférou není demarkační čára. Asi je potřeba zdůraznit, že to, co děláme, je aplikovatelné od začátku, já jsem velice prakticky založený, a když nevidím praktický důvod něco zkoumat, tak trochu ztrácím zájem,” a ještě dodává druhým dechem: „Další věc, kterou bych potřeboval zdůraznit je, že firmy také velmi často stojí o publikace v rámci smluvního výzkumu. To není tak, že to, co vyvíjíme, musí zůstat v utajení na věky věků. Samozřejmě, i takové případy existují. Máme i takové projekty, které asi nikdy neuvidí světlo světa. Ale ve většině případů je zájem na tom, aby se výsledky publikovaly, protože to legitimizuje vyráběné technologie.”

Povídali jsme také o vývoji výzkumu stimulace pomocí červeného světla. Jde o minimálně invazivní stimulaci prostřednictvím fotovoltaických čipů napájených červeným světlem, která si našla novou slibnou aplikaci. Po období nejistoty ohledně praktického využití se objevila příležitost v oblasti umělé stimulace lidské sítnice pro léčbu slepoty (neurodegenerativní onemocnění oka). Spolupráce týmu prof. Glowackého se Stanfordskou univerzitou a Univerzitou ve Vídni si dává za cíl vyvinout lepší retinální stimulátor, který by umožnil pacientům vnímat obraz podobný přirozenému zraku. Proces zahrnuje brýle s kamerou, která převádí obraz na laserové impulsy, jež aktivují implantát v sítnici.

Další projekt pro výzkumnou skupinu profesora Glowackého je ve spolupráci s brněnskou Fakultní nemocnicí u sv. Anny. Společně zkoumají neinvazivní stimulaci mozku pro léčbu Parkinsonovy nemoci u pacientů s hlubokým neinvazivním mozkovým stimulátorem, kterým zvenčí těla aplikují elektrický proud zacílený přesně na dané oblasti. Využívají přitom moderní implantáty, které dokážou nejen stimulovat, ale i snímat mozkovou aktivitu, což umožňuje „uzavřenou smyčku" pro efektivnější a šetrnější stimulaci. „Nedávné výsledky jsou překvapivě pozitivní,” komentuje výsledky společného výzkumu prof. Glowacki.

Zasadili se také o posun ve výzkumu, kterou odstartovala nutnost v během období pandemie covidu a přinesla nové nápady, které se ujaly do dnešní doby. Výrazně se rozšířil etický a metodologický výzkum na bezobratlých zvířatech, jako jsou sarančata. Pan profesor tuto metodu podporuje z několika důvodů: „Tato metoda je nízkonákladová, etičtější a umožňuje pilotní testování technologií a konceptů, než se přejde k experimentům na hlodavcích. Tím se snižuje celkový počet potřebných hlodavců, šetří se také čas i peníze. Zároveň nám to umožňuje zapojení mladých studentů (např. v rámci SOČ) do skutečného vědeckého výzkumu, čehož by s hlodavci bylo složité, či nemožné dosáhnout.”  

Aktuálně se však skupina s panem profesorem věnuje dalšímu velkému projektu, který je od roku 2024 financovaný prestižním grantem EXPRO od GA ČR. Konkrétně se jedná o projekt ORTHOMOD. „Za tento grant jsem velice vděčný, protože ten projekt míří na výzkum úplně nového druhu neurostimulace, který nemá žádného předchůdce. Je to něco hodně nového a nejistého. Je založen na stimulaci pomocí elektrochemických reakcí. Před pár lety jsme začali zkoumat různé elektrochemické jevy, které se vyskytují během aplikace běžných nebo stimulačních elektodorových systémů. O co jde? Jde o to, že když se implantuje klasická elektroda třeba do lidského mozku a pouští se tam proud, většina vědců a praktiků to prostě vnímá tak, že proud generuje elektrické pole, a to elektrické pole pak ovlivňuje buňky. A to je ten mechanismus fungování. Elektrické pole je prostředek, který účinkuje na buňky. Ale doprovodným procesem může být i to, že na rozhraní elektrody a tkáně, můžou vznikat různé chemické produkty. A my jsme to před pěti lety začali zkoumat z pohledu bezpečnosti. Jestli tam náhodou nevznikají nějaké produkty, které můžou mít nepříznivý efekt nebo negativní účinek, který může buňkám škodit. Zjistili jsme, že občas ano,” komentuje profesor Glowacki zisk grantu a náplň projektu.

Za 50 minut rozhovoru jsme s panem profesorem probrali mnoho témat, dotkli se některých z jeho dalších projektů, a tak nás zajímalo, jak na různorodost ve své práci nahlíží on osobně: „Já mám takový, možná by se dalo říct, problém, že mě zajímá úplně všechno. Těžko se mi říká ne. Když přijde nějaký nový nápad, tak se občas vydávám různými bizarními směry. Za to se neomlouvám. Myslím si, že by se dalo pracovat efektivněji, kdyby se člověk soustředil pouze na jednu věc. A takový přístup také respektuju. Ale vím o sobě, že sám mám trochu jiný přístup. Rád zkouším, propojuji různé, zdánlivě ne úplně propojitelné oblasti, a myslím si, že je to zajímavé.”

V listopadu 2024 pan profesor oslavil pět let života v Brně, a tak se nabídla otázka na jeho osobní výhled do budoucna: „Jen tak dál. Jak jsem říkal, už jen zvýšit podíl aplikovaných projektů a myslím si, že se bude zvyšovat, že to bude tak půl na půl, ale jinak nechci nic nějak měnit.”

Už je to prakticky 5 let, od chvíle, kdy náš host vyměnil Švédsko za Česko a my jsme se o životě v Brně během našeho prvního rozhovoru bavili: „Město, kde máte všechno blízko,” zaznělo jako jedna z velkých výhod jihomoravské metropole, ale nemohli jsme se na závěr nezeptat, zda se názor pana profesora na profesní a soukromý život v Brně i po letech nezměnil. Pan profesor nám to potvrdil: „Stále perfektní město.”

Podcast v celé délce ZDARMA můžete poslouchat na YouTube, Spotify nebo platformě Podcasty.cz.

‍

Autor: Vojtěch Pres, Lucie Kuchtová

‍