Tíha aktuální situace spojené s klimatickou změnou, rostoucí koncentrací skleníkových plynů v atmosféře a zvyšujícím se počtem invazních organismů je obrovská a zdá se, že neexistuje síla, jež by lidstvo zbavila tohoto environmentálního břemene. Na počátku roku 2024 vzbudil pozornost grandiózní nápad australských vědců sklízet invazní mořskou řasu a využívat ji jako krmivo pro dobytek s cílem snížit produkci metanu (Brown 2024). Po podrobnějším zkoumání výhod a nevýhod této invence však vyvstává otázka, zda je toto řešení skutečně všespásné.

‍

‍

Metan vévodí ostatním skleníkovým plynům co do potenciálu pro zadržování tepla v atmosféře, přičemž přibližně pětadvacetkrát převyšuje účinky oxidu uhličitého (obr. 1). Tento plyn se uvolňuje při různých činnostech, jako je živočišná a rostlinná výroba, těžba fosilních paliv a rozklad organických látek. Metan přispívá ke globálnímu oteplování a zhoršuje klimatické změny, což může mít závažné důsledky pro fungování ekosystémů a například i pro zemědělství. Omezování emisí metanu je proto klíčové pro dosažení cílů udržitelného rozvoje a ochranu životního prostředí (Stecher 2024).

‍

Rod Asparagopsis, konkrétně druhy A. armata a A. taxiformis, patří mezi mořské ruduchy z čeledi Florideophyceae, které upoutaly pozornost vědců díky své invazi z tropických oblastí do různých částí světových moří. Invaze druhu Asparagopsis armata má vážné ekologické důsledky; tato řasa totiž konkuruje místním druhům o zdroje a může narušit potravní řetězce kvůli své vysoké reprodukční rychlosti a schopnosti růst v různých podmínkách prostředí. Je tedy nezbytné sledovat a studovat její šíření, abychom lépe porozuměli jejímu vlivu na mořské ekosystémy a vyvinuli efektivní strategie pro její řízení a kontrolu (Knotek et Ráček 2024, nepublikováno).

V poslední době vyšlo enormní množství článků o revolučním zjištění, že přidání výše zmíněného aditiva do krmiv může redukovat produkci skleníkového plynu. Mnohé populárně naučné publikace buď vůbec nezmiňují, o jakou přísadu se jedná (Karlík 2024), nebo opomíjejí rizika spojená s jejím použitím ve velkochovech po celém světě.

‍

Stélky – těla řas – druhu Asparagopsis armata obsahují bromoform, který sice snižuje produkci metanu, avšak se zároveň akumuluje v mléce krav a dalších živočišných produktech. I když se jedná o nízké koncentrace, které by neměly být nebezpečné pro zdraví, dlouhodobá konzumace takovýchto produktů nemusí být bez rizika (Williams et al. 2024).

Pro celosvětovou produkci a distribuci těchto krmných doplňků by bylo třeba více biomasy, než jakou nabízejí přírodní ekosystémy. Tento scénář by vyžadoval umělé pěstování Asparagopsis a soustředění její populace v akvakulturách, což by mohlo představovat hrozbu ještě rozsáhlejší biologické invaze a poškození přirozených ekosystémů (Glasson et al. 2022).

I když se na první pohled může zdát, že Asparagopsis vyřeší celosvětový problém klimatické krize, již od roku 2022 existují zásadní argumenty proti realizaci tohoto nápadu kvůli potenciálnímu nebezpečí pro zdraví lidí i ekosystémů. Je nezbytné důkladně posoudit ekologické dopady kultivace a distribuce těchto řas před tím, než budou implementovány jako řešení klimatických problémů. Budoucnost efektivního zvládání klimatické změny si žádá komplexní přístup zahrnující jak inovativní technologie, tak i ochranu přírodních ekosystémů. Nyní nelze zodpovědět, zda zmíněná negativa převáží nad příslibem vyřešení jednoho z nejpalčivějších aktuálních problémů lidstva, nebo jestli budoucí generace vědců přinese jiné, elegantnější řešení, na které si teprve musíme počkat.  

‍

‍Autor: Jan Fiedler, student oboru protistologie na PřF UK v Praze

‍

_Zdroje

_{Brown, Aston et al. (2024). https://www.theguardian.com/australia-news/article/2024/aug/18/feeding-seaweed-supplement-to-cattle-halved-methane-emissions-in-australian-feedlot-study-finds Guardian}

_{Glasson, C. R. K. et al. (2022). Benefits and risks of including the bromoform containing seaweed Asparagopsis in feed for the reduction of methane production from ruminants. Algal Research-Biomass Biofuels and Bioproducts.}

_{Karlík, Tomáš (2024). https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/danove-budou-krmit-dobytek-smesi-ktera-u-nej-snizi-emise-metanu-348235 ČT}

_{Knotek, Petr; Ráček, Jan (2024). Algologická skripta. Nepublikováno.}

_{Stecher, Laura (2024). The role of methane for chemistry-climate interactions. DLR-Forschungsbericht. DLR-FB-2024-7. Dissertation. Ludwig-Maximilians-Universität München. 194 S. doi: 10.57676/3h5c-1853}

_{Williams, S. R. O., Neachtain, A. O., Chandra, S., Burgess, R. B. S., Labaf, S., Aylward, G., ... & Jacobs, J. L. (2024). The effects of feeding liquid or pelleted formulations of Asparagopsis armata to lactating dairy cows on methane production, dry matter intake, milk production and milk composition. Animal Feed Science and Technology, 309, 115891.}

‍